Vývoj takzvaného „holografického mozkového modulátoru“ je stále ve velmi rané fázi, avšak v novém článku, publikovaném v časopise Nature Neuroscience, vědci představili slibné první výsledky výzkumu. Dle slov doktora Alana Mardinlyho, neurologa z University of California v Berkeley podílejícího se na vývoji, se jedná se o jeden z prvních kroků na dlouhé cestě vyvinout technologii, která by mohla představovat virtuální mozkový implantát s přidanými a rozvitějšími smysly. Výzkumníci doufají, že od jejich prvních pokusů, při nichž se snažili měnit mozkové buňky myší, bude mít tato technologie jednoho dne schopnost nahradit smysly, jako zrak nebo dotek u lidí, kteří o ně přišli.
Možnost působit na mozek má neuvěřitelný potenciál pomoci kompenzovat neurologické nedostatky způsobené degenerativními onemocněními nebo zraněními, jak tvrdí profesor Ehud Isacoff, další vědec z univerzity v Berkeley, který se však projektu neúčastní. Zařízení využívá techniku známou jako optogenetika, která spočívá v použití světla pro ovládání živých buněk. Základem této techniky je vložení kanálů citlivých na světlo do mozkových buněk, které se otevírají, když jsou zasaženy paprskem světla. Otevření těchto kanálů pak stimuluje příslušnou mozkovou buňku. Po vložení speciálně vyvinutých kanálků do mozku myší byli vědci schopni ovládat buňky, do kterých byly vloženy.
Vědci promítli hologram na horní vrstvu mozku a mnohokrát za sekundu byli schopni aktivovat desítky neuronů ve snaze simulovat vzorce znázorňující mozkovou aktivitu. Zároveň doufají, že tímto způsobem budou moci lidský mozek přimět, aby se domníval, že vnímá konkrétní impulzy. Nyní trénují myši, aby se chovaly předem určeným způsobem, aby tak mohli posoudit, do jaké míry je jejich chování ovlivněno holografickou aplikací. Hlavní pokrok spočívá ve schopnosti řídit neurony v konkrétním prostoru a čase.