Roháč obecný je jedním z největších evropských brouků. Svůj název dostal podle obrovských kusadel, která mají samci a využívají je ke vzájemným soubojům. Ti bojují o teritoria. Jejich kusadla mají několik zoubků, za ty se soupeři zaklesnou a pak se snaží jeden druhého shodit na zem. Samci se při těchto soubojích zraní jen vzácně.
Menší, ale bolestivější štípnutí
Samičky mají kusadla také, ale menší než samci. Přesto jejich kousnutí bolí více. Obě pohlaví mají podobně jako jiní brouci tuhé krovky, které mají za úkol chránit blanité krovky. Roháč je navzdory své značné velikosti dobrým letcem. Častěji létají samci než samičky. Kontrolují tak své teritorium.
V dospělosti již nepřijímají žádnou potravu
Roháč obecný žije dohromady v průměru 6 let. Většinu svého života ale prožije jako larva pod zemí, kde se živí trouchnivějícím dřevem. Tyto larvy s oranžovými hlavičkami se líhnou z vajíček v srpnu. Během následujících pěti let budou mít jediný úkol, žrát. Po této době doroste larva do potřebné velikosti a vytvoří si dostatečné zásoby energie pro poslední stádium života. Larva si vytvoří kokon z rozžvýkaných listových vláken a zakuklí se. Kukla je chráněna pevným obalem. Již v tomto období lze určit pohlaví, protože kusadla samce jsou rozpoznatelná. Zhruba po dvou měsících, tedy na podzim, se z larvy vylíhne dospělec. Ten stráví ještě celou zimu pod zemí a z ní vyleze až na přelomu jara a léta. Dospělý roháč nepřijímá žádnou potravu. Pouze příležitostně saje šťávu z čerstvých či hnijících plodů. Jediné jeho poslání je tedy najít si partnera či partnerku, aby mohla vzniknout další generace. Je jí třeba, neboť populace roháčů postupně z celé řady důvodů vymírá.
Láska podle roháčů
Samci roháče se ze země vyhrabávají o týden dřív než samičky. Vytyčí si svá teritoria a samičky pak přechází od jednoho teritoria k dalšímu, aby se spářily s několika samci. Dospělci nežijí déle než 3 měsíce. Samička před svým skonem, musí naklást vajíčka na kus ztrouchnivělého dřeva.